Oregon

Oregon  a na sever od něj ležící stát  Washington  jsou státy turisticky méně známé, protože jsou trochu odlehlé a pokud cestujeme po  Středozápadu (NP Yellowstone ve Wyomingu či NP Wing Caves, NP Custer a NP Bedlands v Jižní Dakotě), je to odtud na sever pod kanadskou hranici poměrně daleko.

Nicméně příroda v Oregonu, zejména barevné skály Painted Hills u města Mitchell a deštné pralesy v NP Olympic ve státě Washington za návštěvu stojí.

I když jsme si pro rok 2017 naplánovali vedle severozápadu znovu i část středozápadu, přesto bylo výhodnější zakoupit letenku do San Francisca a ne do Denveru, jako několikrát před tím. Je totiž asi o sedm tisíc levnější, a to už se za kousek cesty autem navíc vyplatí.

Navíc nám v San Franciscu ještě zbývalo několik míst, které jsme nestihli v roce 2016 a tak jsme  San Francisco  zvolili jako start i cíl  pro rok 2017. Znovu jsme si tedy projeli Lombard Street, v noci navštívili Chinatown a hlavně navštívili strojovnu kabelové tramvaje. Ta mi unikala posledních několik let a stojí za to.

Chtěl jsem také alespoň jednou v životě navštívit gejzír Fly v Black Rock Desert v Nevadě, místo, které je tak lákavé z obrázků. Gejzír je však v současné době pro veřejnost uzavřen, a to do doby vyjasnění majetkoprávní stránky věci. Je totiž na soukromém pozemku, který nyní koupila společnost skrývající se pod názvem Flyranch.Burningman.org a kdy ho zpřístupní, není jisté. Ale aspoň z dálky je gejzír vidět, je moc hezký.

Další cesta vedla přes národní park Arches v Utahu (jak jinak, když jsme u něj byli tak blízko) k Pyramid Lake a na solné pláně Bonneville Salt Flats International Speedway, které jsou naopak nyní volně přístupné a je možné projet se na nich autem bez omezení rychlosti. takových míst je v Americe velmi málo (-: . Potom následovalo několik míst známých z cest na Středozápad: Národní park Skalisté hory - Rocky Mountain a zlatokopecký Georgetown, Hot Springs, národní parky Wing Cave s koloniemi psounů prériových, národní park Custer se stády bizonů a typická zastávka Středozápadu: Obří skalní plastika čtyř amerických prezidentů v Mount Rushmore.

Opět jsme strávili jeden večer v baru Saloon No 10 v Deadwood, kde byl v roce 1876 zastřelen Divoký Bill. Ten má hrob na zdejším hřbitově, a to hned vedle Calamity Jane. Je to s podivem, ale jak Divoký Bill, tak Calamity Jane byly skutečné osoby známé z historie Divokého Západu (více o nich píši v průvodci Středozápadem). Americké pivo v Saloon No 10 nemá s tím naším sice moc společného, ale po horkém dni (kterých je vždy na západě USA většina), přijde k chuti.

Splnil jsem si tentokrát i jeden z dávných cílů - večerní rodeo v městě Cody, největší venkovní rodeo na světě a všem bych ho přál navštívit. Program je to dvouhodinový, sice samozřejmě hodně turistický, ale současně i hodně hezký. To, co dokáží novodobí kovbojové s koni a s býky, to je obdivuhodné.

Národní park Yellowstone patří vždy k tomu nejlepšímu, co tato oblast USA nabízí, opět jsme přenocovali v historickém hotelu Old Faithfull Inn a opět to byl nezapomenutelný zážitek.

Z Yellowstone jsme pak zamířili k vlastnímu cíli cesty, do Oregonu a do deštných pralesů států Washington. Moc se o nich nedá vyprávět, ani se nedají moc vyfotografovat, ty se musí vidět.

Od kanadských hranic je to sice do San Francisca 800 mil, ale pobřeží Pacifiku je krásné a navíc tu lze navštívit nádherná místa: Sea Lions Caves - Lachtaní jeskyně a Skleněnou pláž ve Fort Braggs.

Postupně jsme tedy navštívili při této cestě deset amerických států: Kalifornii, Nevadu, Utah, Colorado, Nebrasku, Jižní Dakotu, Wyoming, Idaho, Oregon, Washington a zpět jsme se vrátili do Kalifornie.

Kdo dosud nebyl na americkém Severozápadě, měl by to napravit. Je jiný, než Jihozápad, ale je také krásný a hlavně téměř liduprázdný. A to je na něm to nejkrásnější (-:

...